Daňové identifikační číslo z pohledu DPH

2020.1900.1

Daňové identifikační číslo z pohledu DPH

Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová

Tento článek se zabývá problematikou DIČ optikou daně z přidané hodnoty (dále jen "DPH") z různých úhlů pohledu. Článek obsahuje i praktické příklady, na základě kterých je problematika vysvětlena, a užitečné webové zdroje, se kterými může plátce DPH v praxi pracovat.

 NahoruPrávní úprava DIČ

Základní vymezení daňového identifikačního čísla se nachází v § 130 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád, DŘ"), který stanovuje, že daňovému subjektu, který není dosud registrován k žádné dani, přidělí správce daně DIČ, které je tvořeno kódem "CZ" a kmenovou částí, kterou tvoří obecný identifikátor, nebo vlastní identifikátor správce daně.

Podle § 130 odst. 4 DŘ platí, že pokud není obecný identifikátor daňovému subjektu přidělen, přidělí mu správce daně rozhodnutím vlastní identifikátor. Toto ustanovení bude od 1. ledna 2021 změněno schválenou novelou daňového řádu, která nově stanoví, že "správce daně rozhodnutím přidělí daňovému subjektu vlastní identifikátor v případě, že není daňovému subjektu přidělen obecný identifikátor, nebo o jeho přidělení daňový subjekt, který je fyzickou osobou a který jej dosud nemá přidělen, požádá; takto přidělený vlastní identifikátor tvoří kmenovou část daňového identifikačního čísla."

 NahoruTvar českého DIČ

U fyzické osoby je obecný identifikátor rodné číslo (popřípadě jiný obecný identifikátor, pokud tak zákon stanoví) a u právnické osoby je to identifikační číslo. Pokud není obecný identifikátor daňovému subjektu přidělen, tak správce daně přidělí vlastní identifikátor rozhodnutím. Situace odlišných DIČ, než je rodné číslo nebo identifikační číslo, se týká například skupiny pro účely DPH, kde je DIČ tvořeno CZ699, či zahraničních osob, kdy je DIČ tvořeno CZ68. Pravidla přidělování DIČ se v jednotlivých členských státech EU liší a DIČ v jednotlivých členských státech EU mají různý počet písmen a číslic. V České republice je daňovému subjektu přiděleno pouze jedno DIČ, které se používá pro všechny daně, ale v některých zemích existuje separátní DIČ pro účely DPH a pro jiné daně.

 NahoruZískání DIČ

DIČ je přiděleno správcem daně po provedení registračního řízení, které je iniciováno obvykle podáním příslušné přihlášky k registraci, kde daňový subjekt musí uvést předepsané údaje potřebné pro správu daní. Registrace však může být provedena i z úřední povinnosti správce daně, pokud v rámci vyhledávací činnosti správce daně zjistí, že se měl daný daňový subjekt registrovat, ale neregistroval se včas (například je zjištěno, že došlo k překročení obratu pro účely DPH, ale daňový subjekt nepodal včas přihlášku k registraci k DPH). Obvykle (zejména u českých subjektů) je nejprve provedena registrace k dani z příjmů fyzických či právnických osob, a poté je podána přihláška k registraci pro účely DPH, a to povinně ze zákona při překročení obratu pro účely DPH, nebo z důvodu jiné zákonem stanovené skutečnosti, anebo pokud se registruje plátce DPH dobrovolně. Po registraci vydává správce daně rozhodnutí o registraci k DPH, které může sloužit jako důkazní prostředek osvědčující skutečnost, že je daný daňový subjekt plátcem DPH registrovaný pod příslušným DIČ.

 NahoruPoužívání DIČ pro identifikaci daňového subjektu

DIČ je daňový subjekt povinen uvádět ve všech případech, které se týkají daně, ke které byl pod tímto DIČ registrován, při styku se správcem daně a dále v případech stanovených zákonem. Tato povinnost plyne také z ustanovení § 70 odst. 3 DŘ, protože z každého podání musí být zřejmé, kdo je činí (tedy označení daného daňového subjektu), čeho se týká a co se navrhuje.

DIČ se také uvádí do každého tiskopisu daňového tvrzení, který se podává správci daně, a je nezbytné jej uvádět správně, aby bylo dané daňové tvrzení správně vyměřeno k danému daňovému subjektu.

DIČ je také z hlediska identifikace daňového subjektu zásadní údaj pro placení daně, protože uvedením variabilního symbolu, kterým je právě DIČ, ale bez předpony "CZ", daňový subjekt určí svoji totožnost při placení. Neuvedení variabilního symbolu či překlep ve variabilním symbolu pak představuje problém, protože správce daně neprovede spárování platby na konkrétní osobní daňový účet daňového subjektu, což může být zjištěno až s odstupem času, kdy plátci v mezidobí správce daně vyměří úrok z prodlení (kde lze pak zkusit prominutí daného úroku) anebo podnikne kroky vedoucí k vymáhání daně.

 NahoruOvěřování DIČ

Validitu používaného DIČ obchodního partnera je vždy vhodné ověřit prostřednictvím registru plátců DPH (viz http://adisreg.mfcr.cz/adistc/DphReg ). Právní úprava k registru plátců DPH je pak obsažena v § 98 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o DPH, ZDPH"), který stanoví, že správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z registru plátců a identifikovaných osob, a to DIČ plátce DPH nebo identifikované osoby, obchodní firmu nebo jméno a dodatek ke jménu, sídlo plátce nebo identifikované osoby, číslo účtu určené v přihlášce k registraci plátce ke zveřejnění nebo údaj, že žádné takové číslo účtu nebylo určeno, a skutečnost, že se jedná o plátce, který nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku. Prověřování DIČ v registru plátců DPH je také důležité kvůli ověření, zda není daný subjekt nespolehlivým plátcem DPH.

Případně lze platnost DIČ ověřit v databázi Evropské komise VAT Information Exchange System (tzv. VIES – viz http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/), kde lze ověřit DIČ přidělená v jednotlivých členských státech EU. Některé členské státy EU přitom ve VIES uvádí jak údaj o platnosti DIČ, tak uvedení konkrétního plátce DPH, respektive osoby registrované k dani, ale některé členské státy EU uvádí pouze informaci o tom, zda je DIČ platné či nikoliv.

V určitých případech může požadovat správce daně také po plátci DPH prokázat, že platnost daného DIČ v minulosti kontroloval, a proto je vhodné archivovat dané prověření v dané době s uvedením data prověření pro účely případného dokazování správci daně.

 NahoruZjištění DIČ plátce DPH

DIČ daňového subjektu, který je navíc českým plátcem DPH, lze díky elektronické verzi českých veřejných rejstříků snadno zjistit. Ekonomické subjekty (jak fyzické, tak právnické osoby) jsou uvedeny v Administrativním registru ekonomických subjektů ( https://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares_es.html.cz ), kde je daný subjekt po zadání údajů dohledatelný (například podle jména a příjmení, adresy, identifikačního čísla) a následně je u daného subjektu možné se rovnou připojit do registru plátců DPH, kde je dané DIČ pro účely DPH uvedeno.

 NahoruUvádění DIČ na daňovém dokladu a v evidenci pro účely DPH

DIČ patří mimo jiné náležitosti podle § 29 ZDPH mezi základní náležitosti daňového dokladu, jelikož daňový doklad musí obsahovat jak DIČ osoby, která uskutečňuje plnění, tak DIČ osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje (pokud je jí DIČ přiděleno). Podle § 73 odst. 5 ZDPH však platí, že pokud neobsahuje doklad pro prokázání nároku na odpočet DPH všechny předepsané náležitosti daňového dokladu, tak lze nárok prokázat jiným způsobem. V praxi však může chybějící DIČ jakožto náležitost daňového dokladu způsobovat velké komplikace, protože pokud není uvedeno DIČ na daňovém dokladu, tak pravděpodobně nebude dané DIČ ani uvedeno v příslušné sekci kontrolního hlášení v detailu jednotlivého daňového dokladu a nedojde tak ke spárování plnění na výstupu u dodavatele a plnění na vstupu u odběratele. Zákon o DPH také uvádí výjimku, kdy se DIČ osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, neuvádí, a to je v případě zjednodušeného daňového dokladu vystaveného podle § 30a ZDPH, který je však možné vystavit pro plnění do 10 000 Kč včetně DPH.

Každý plátce DPH je povinen vést v evidenci pro účely DPH v souladu s § 100 ZDPH veškeré údaje vztahující se k jejich daňovým povinnostem v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání, souhrnného hlášení nebo kontrolního hlášení. U přijatých zdanitelných plnění, která použije pro uskutečňování plnění s nárokem na odpočet daně, se jedná také o DIČ číslo osoby, která uskutečňuje plnění (s výjimkou plnění, u nichž byly vystaveny zjednodušené daňové doklady).

 NahoruRežim DPH a DIČ

Skutečnost, zda je v obchodním vztahu sděleno obchodními partnerem DIČ, také může ovlivnit uplatnění daného režimu DPH. Příkladem takové situace je režim přenesené daňové povinnosti u stavebních prací vymezených v klasifikaci CZ-CPA kódy 41 až 43, kde platí, že v případě, že příjemce plnění sdělí poskytovateli plnění své platné DIČ, tak se má za to, že příjemce plnění vystupuje jako osoba povinná k dani, a tedy plátce DPH, a proto uplatní poskytovatel plnění režim přenesené daňové povinnosti (což potvrzuje také názor Generálního finančního ředitelství uvedený v koordinačním výboru č. 359/22.02.12 359/22.02.12 - Režim přenesení daňové povinnosti podle § 92e zákona o DPH).

Novelou zákona o DPH účinnou od 1. 9. 2020 navíc nabývá sdělování DIČ na důležitosti z hlediska uplatnění osvobození od DPH podle § 64 ZDPH při dodání zboží do jiného členského státu EU. Novela stanovuje, že je v podstatě podmínkou pro osvobození od DPH skutečnost, že pořizovatel zboží sdělil dodavateli své DIČ a je schopen toto prokázat, a dodavatel vykáže toto dodání zboží do jiného členského státu EU v souhrnném hlášení.