dnes je 21.11.2024

Input:

Lokální reverse charge v příkladech

4.6.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 20 minut

2020.1011.1
Lokální reverse charge v příkladech

Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová

Úvod

Již stabilním institutem v oblasti daně z přidané hodnoty (dále jen "DPH") se stal režim přenesené daňové povinnosti neboli lokální reverse charge, kdy daň namísto dodavatele přiznává jeho odběratel. Tento nástroj byl vtělen do českého zákona v roce 2011 (předtím fungoval pouze pro vymezené zlato) jakožto jeden z instrumentů v boji proti únikům na DPH, kdy dodavatel DPH státu neodvede, ale zákazník si uplatní nárok na odpočet DPH, který mu stát vyplatí. V průběhu doby se řešilo několik problematických oblastí a ustanovení věnované režimu přenesení daňové povinnosti, která pak byla několikrát novelizována a doplňována. Stále může však v praxi panovat několik nejasností. Tento článek má za cíl některé potenciálně nejasné oblasti připomenout v praktických příkladech.

Zákonná úprava režimu přenesení daňové povinnosti

Režim přenesení daňové povinnosti (dále jen "RPDP") je zakotven v hlavě IV, konkrétně v ustanoveních §§ 92a až 92i ZDPH a přílohách č. 5 a č. 6 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH (dále jen "zákon o DPH"). Specifičností RPDP je pak i ze zákona plynoucí možnost aplikovat RPDP i u dalších oblastí, což lze provést kromě formy novelizace zákona o DPH také formou vydání vládního nařízení, kdy lze do RPDP zařadit další plnění uvedené v příloze č. 6 zákona o DPH či plnění podléhající daňovým podvodům v rámci mechanismu rychlé reakce. K oblasti RPDP vydalo mnoho užitečných materiálů i Generální finanční ředitelství (dále jen "GFŘ"), které obsahuji upřesnění výkladu pravidel RPDP a zavádí tak určitou správní praxi, která by měla být ze strany finanční správy následně respektována (viz http://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/rezim-preneseni-danove-povinnosti ).

Česká republika dostala po dlouholetém vyjednávání v listopadu 2019 od Evropské unie souhlas se zavedením tzv. plošného RPDP, ale schválení spočívalo v možnosti zavedení všeobecného lokálního reverse charge pro zdanitelná plnění dodání zboží a poskytování služeb u transakcí překračující limit 17 500 EUR, přičemž by plošný RPDP měl platit pouze do půlky roku 2022. Zatím však není jasný osud tohoto plošného reverse charge, tedy zda vůbec dojde k jeho zavedení.

RPDP neboli lokální či tuzemský reverse charge znamená, že plátce DPH u vymezených plnění neodvádí DPH jako u běžného režimu DPH, tedy že u standardního režimu poskytovatel uplatňuje DPH na výstupu, kterou si jeho odběratel následně uplatní jako nárok na odpočet DPH při splnění daných zákonných pravidel. Speciální režim tohoto lokálního reverse charge znamená, že český plátce DPH fakturuje jinému českému plátci DPH za dodání vymezeného zboží či za poskytnutí vymezených služeb s místem plnění v tuzemsku hodnotu bez DPH (tedy poskytovatel plnění neuplatňuje DPH na výstupu) a příjemce plnění je pak povinen ve svém přiznání k DPH tuto DPH přiznat a zároveň si uplatnit nárok na odpočet DPH při splnění daných zákonných pravidel. Obchodní partneři jsou také povinni plnění uvést v kontrolním hlášení.

V současné době se RPDP uplatňuje při splnění zákonem stanovených podmínek u těchto plnění:

§ 92b ZDPH – dodání zlata a poskytnutí zprostředkovatelské služby spočívající v obstarání dodání investičního zlata, jestliže je u poskytnutí takové služby uplatněna daň,

§ 92c ZDPH – dodání zboží dle přílohy č. 5 zákona o DPH (tj. stanovené odpady a šroty) včetně dodání tohoto zboží po zpracování v podobě čištění, leštění, třídění, řezání, štěpení, lisování nebo odlévání do ingotů,

§ 92d ZDPH – dodání vybrané nemovité věci včetně dodání nemovité věci prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji,

§ 92e ZDPH – poskytnutí vymezených stavebních nebo montážních včetně poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce,

• § 92ea ZDPH – dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky, nebo dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a výkon tohoto práva nabyvatelem,

§ 92f ZDPH – dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 ZDPH, jestliže vláda stanoví nařízením (aktuálně nařízení vlády č. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb. a nařízení vlády č. 11/2016 Sb.), a to pokud částka základu daně veškerého dodávaného vymezeného zboží překročí hodnotu 100 000 Kč – aktuálně se přitom jedná o:

- vymezené obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy,

- vymezené kovy, včetně drahých kovů,

- vymezené mobilní telefony,

- vymezené integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky, a desky plošných spojů osazené těmito obvody, které jsou dodávány ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele,

- vymezená přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat,

- vymezené videoherní konzole,

- vymezené dodání elektřiny nebo plynu a dodání certifikátů elektřiny (bez hranice 100 000 Kč),

- vymezené služby elektronických komunikací (bez hranice 100 000 Kč),

- povolenky na emise skleníkových plynů (bez hranice 100 000 Kč),

§ 92g ZDPH – mechanismus rychlé reakce (možnost zavést RPDP formou vládního nařízení při dodání zboží nebo poskytnutí služby za potvrzení Evropské komise za účelem boje proti náhlým a rozsáhlým daňovým podvodům po dobu nepřesahující 9 měsíců).

Praktické otázky ohledně RPDP

Daňový subjekt může čelit v praktickém vyřizování svých daňových povinností různým nejasnostem či nástrahám ohledně aplikace RPDP. Níže uvedené oblasti vždy upozorňují na konkrétní ustanovení zákona o DPH či zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen "daňový řád), a vysvětlují vybranou problematiku. V praxi může daňový subjekt řešit například tyto otázky:

Jak se RPDP vykazuje?

Klíčové pro RPDP je správné vykázání plnění jak dodavatelem, tak odběratelem ve správném zdaňovacím období v rámci přiznání k DPH a kontrolního hlášení. Poskytovatel plnění vykazuje transakci na ř. 25 a příjemce plnění vykazuje plnění na ř. 10 nebo ř. 11 v závislosti na sazbě DPH a dále na ř. 43 nebo ř. 44 v závislosti na sazbě DPH uplatní příjemce plnění nárok na odpočet DPH (pokud mu nárok na odpočet vzniká) podle standardních pravidel. Plnění by pak mělo být vykázáno podle data uskutečnění plnění ve stejném zdaňovacím období oběma obchodními partnery. Plnění podléhající RPDP se dále vykazuje v kontrolním hlášení dodavatelem v sekci A1 a odběratelem v sekci B1, a to bez sledování hodnoty 10 000 Kč, která je relevantní pro tuzemská plnění podléhající DPH. Plnění v RPDP se tedy v rámci kontrolního hlášení vykazují vždy v detailu jednotlivého daňového dokladu. Navíc má každé plnění podléhající RPDP přiřazen kód, který se v kontrolním hlášení vyplňuje, a to:

  • 1 Zlato

  • 1a Zlato – zprostředkování dodání investičního zlata

  • 3 Dodání nemovité věci

  • 3a Dodání nemovité věci v nuceném prodeji

  • 4 Stavební a montážní práce

  • 4a Stavební a montážní práce – poskytnutí pracovníků

  • 5 Zboží uvedené v příloze č. 5

  • 6 Dodání zboží poskytnutého původně jako záruka

  • 7 Dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví

  • 11 Povolenky na emise skleníkových plynů

  • 12 Obiloviny a technické plodiny

  • 13 Kovy

  • 14 Mobilní telefony

  • 15 Integrované obvody

  • 16 Přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat

  • 17 Videoherní konzole

  • 18 Dodání certifikátů elektřiny

  • 19 Dodání elektřiny soustavami nebo sítěmi obchodníkovi

  • 20 Dodání plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi

  • 21 Poskytnutí vymezených služeb elektronických komunikací

Příklad – Vykazování plnění v RPDP

Plátce DPH poskytl pracovníky pro vymezené stavební nebo montážní práce podléhající RPDP. Příjemce využije pracovníky pro výstavbu skladovací haly. Datum poskytnutí pracovníků byl 1. až 31. března 2020. Jak se plnění vykáže?

Poskytovatel plnění je povinen za zdaňovací období březen 2020 plnění vykázat na ř. 25 přiznání k DPH a v kontrolním hlášení v sekci A1 pod kódem 4a s uvedením data 31. 03. 2020. Odběratel je povinen ve zdaňovacím období březen 2020 z přijetí plnění v RPDP samovymeřit DPH na ř. 10 přiznání k DPH a nárok na odpočet DPH si může ve stejném zdaňovacím období uplatnit na ř. 43 přiznání k DPH. V kontrolním hlášení odběratel vykáže plnění v sekci B1 pod kódem 4a s uvedením data 31. 03. 2020.

Zohledňují se při uplatnění RPDP také zálohy jako u běžného režimu DPH?

U běžného režimu DPH se přiznává DPH na výstupu u přijatých záloh, které jsou uhrazeny před uskutečněním zdanitelného plnění. U RPDP však platí, že se plnění vykazuje až ke dni uskutečnění plnění, což znamená, že se zaplacené zálohy z hlediska DPH nikterak u RPDP nezohledňují. V § 92a ZDPH je totiž stanoveno, že plátce DPH, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že se plnění podléhající RPDP nevykazuje ke dni přijetí úplaty, pokud úplata předchází uskutečnění zdanitelného plnění. Oba plátci DPH tedy při aplikaci RPDP plnění vykážou až ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, přičemž jsou povinni respektovat příslušná pravidla pro uskutečnění plnění pro dodání zboží, poskytování služeb či dodání nemovité věci, která jsou pro jednotlivá plnění stanovena odlišně, a to v § 21 ZDPH.

Příklad – Přijatá záloha u RPDP

Český plátce DPH je měsíčním plátcem DPH a objednal si dne 21. 1. 2020 videoherní konzole v hodnotě 280 000 Kč (základ daně) a ve stejný den uhradil zálohu ve výši 50 %. Dodavatel, plátce DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím, zboží předal odběrateli v jeho skladu dne 10. 2. 2020 společně s daňovým dokladem se všemi náležitostmi v RPDP. Dne 18. 2. 2020 doplatil odběratel druhou polovinu ceny za dodávku zboží. Kdy se má plnění vykázat?

Dodavatel uplatnil RPDP u dodání videoherních konzolí přesahující hodnotu 100 000 Kč na základu daně v souladu se zákonem o DPH. Jelikož k dodání zboží, což představuje uskutečnění zdanitelného plnění, došlo 10. 2. 2020, dodavatel vykáže plnění ve výši 280 000 Kč v přiznání k DPH na řádku 25 a kontrolním hlášení v sekci A1 za zdaňovací období únor 2020, kde uvede datum 10. 2. 2020. Odběratel vykáže tento daňový doklad shodně ve zdaňovacím období únor 2020 ve výši 280 000 Kč, a to na řádku 10 přiznání k DPH, potažmo na řádku 43 přiznání k DPH (pokud splní podmínky pro uplatnění nároku na odpočet DPH) a v kontrolním hlášení v sekce B1. Záloha uhrazená 21. 1. 2020 se v žádném tvrzení pro účely DPH nevykazuje, protože u plnění v RPDP se zálohy nevykazují.

Příklad – Přijatá záloha u běžného režimu DPH

Český plátce DPH je měsíčním plátcem DPH a objednal dne 21. 1. 2020 videoherní konzole v hodnotě 20 000 Kč (základ daně) a ve stejný den uhradil zálohu ve výši 50 % hodnoty celé dodávky. Dodavatel plátce DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím zboží předal odběrateli v jeho skladu dne 10. 2. 2020 společně s daňovým dokladem. Dne 18. 2. 2020 doplatil odběratel druhou polovinu ceny za dodávku zboží. Kdy se má plnění vykázat?

Dodavatel v takovém případě neuplatní RPDP u dodání videoherních konzolí, protože nebyla dosažena hodnota 100 000 Kč na základu daně. U běžného režimu DPH tedy musí dodavatel odvést DPH již z přijaté zálohy a vystavit daňový doklad k přijaté záloze. Již ve zdaňovacím období leden 2020 tedy odvede dodavatel DPH z přijaté zálohy a při uskutečnění zdanitelného plnění v únoru 2020 odvede dodavatel DPH ze zbývající částky (každý daňový doklad bude vykázán na ř. 1 přiznání k DPH a v sekci A4 kontrolního hlášení). Odběratel je oprávněn uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, kdy mu je doručen daňový doklad, tedy záleží, kdy bude doručen daňový doklad k přijaté záloze a daňový doklad na dodané zboží (každý daňový doklad bude vykázán na ř. 40 přiznání k DPH a v sekci B2 kontrolního hlášení). Záloha uhrazená 21. 1. 2020 se tedy u běžného režimu DPH zohledňuje a plátce DPH je povinen přiznat DPH již ke dni přijetí zálohy v hodnotě této přijaté úplaty a následně pak ke dni uskutečnění zdanitelného plnění ze zbytku hodnoty plnění, což je také povinen vykázat v tvrzeních pro účely DPH za příslušná zdaňovací období.

Jak může plátce DPH ověřit, zda je odběratel plátcem DPH?

Každému plátci DPH je po registraci k DPH uděleno daňové identifikační číslo (dále jen "DIČ") v souladu s pravidly § 130 DŘ, který stanoví, že DIČ obsahuje kód "CZ" a kmenovou část, kterou tvoří obecný identifikátor, nebo vlastní identifikátor správce daně. U českých právnických osob je DIČ tvořeno předponou CZ a identifikačním číslem, u fyzických osob je DIČ tvořeno předponou CZ a rodným číslem. Dále se lze setkat se zvláštními DIČ začínajícími na CZ68 nebo CZ69, což je u zahraničních osob registrovaných jako plátci DPH, kteří získávají přidělené DIČ tvořené CZ68 a vygenerovanými čísly, a u DPH skupin je to přidělené DIČ tvořené CZ 699 a vygenerovanými čísly. V zahraničí je DIČ generováno podle různých pravidel členských států EU. Platnost sděleného DIČ odběratelem je možné ověřit například v registru plátců DPH (viz http://adisreg.mfcr.cz/adistc/DphReg ) či v databázi VIES spravovanou Evropskou komisí (viz http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/ ).

Příklad – Chybné sdělení DIČ

Odběratel (plátce DPH) fyzická osoba sdělil svému dodavateli, že je plátce DPH, ale místo DIČ mu sdělil své identifikační číslo přidělené živnostenským úřadem. Toto číslo však dodavatel nedohledal jako platné v registru plátců DPH, a proto dodavatel vystavil fakturu za poskytnutí stavebních

Nahrávám...
Nahrávám...